Na této stránce právě pracujeme, děkujeme za pochopení, přátelé...

 

Achillea millefolium

ŘEBŘÍČEK OBECNÝ

 

Většina lidí zná tuto nenápadnou rostlinku pod starším lidovým názvem myší chvost, který patří u nás k nejrozšířenějším a nejznámějším bylinkám. Jeho špinavě bílé květní střapce bývají roztroušeny po loukách téměř všude a kvetou během celé bylinkářské sezony. Sušené květy často slouží k dekorativním účelům. Listy řebříčku se osvědčily jako přídavek do kompostu, kde urychlují hnilobný proces.

SBĚR

Na léčebné účinky jsou nejlepší co nejsvětlejší květy, neboť do růžova nebo fialova zabarvení jedinci obsahují méně účinných látek. Odstřihávají se květní hlavičky, jen s kouskem stonku. Řebříček můžeme koupit také v lékárně.

ÚČINKY

Schopnost řebříčku léčit bodné a řezné rány z antických bájí byla celkem opodstatněná, neboť patří k nejúčinnějším a k tomuto účelu osvědčeným rostlinám. Má takový desinfekční účinek, že nejlépe ze všech rostlin zastavuje krvácení a hojí čerstvé rány, proto je zvykem nazývat jej také rostlinou vojáků a dřevorubců. Na ránu pokrytou gázou se přiloží čerstvá pomačkaná nať, pod kterou se zastaví krvácení, rána se velmi rychle zahojí a ještě i pěkně zacelí.

Vnitřně se začal řebříček používat od 18. století, když byly ověřeny jeho další léčivé vlastnosti. Čaj z řebříčku zlepšuje trávení, podporuje činnost jater a žlučníku, pomáhá při žaludeční a střevní neuróze, uvolňuje žaludeční křeče, čistí krev, čímž prospívá při akné a jiných kožních nemocech. Léčí astma, jako regulátor menstruace dobře pomáhá také při ženských nemocech. Při tzv. pálení žáhy způsobené nadměrným vylučováním trávicích šťáv obvykle stačí vypít šálek řebříčkového čaje.

(Vnější použití řebříčku má ještě jedno uplatnění – odvar z květů se používá k napařování obličeje nebo jako pleťová voda na mastnou pleť a je dobrý jako přísada do bylinkové koupele).

UPOZORNĚNÍ

Řebříčku bychom mohli připsat další dobré vlastnosti, ale je třeba říci, že při větších dávkách a delším samostatném užívání může být nebezpečný a vyvolat příznaky otravy. Snižuje také krevní tlak, proto se nedoporučuje lidem, kteří ho mají nízký.

Řebříček je většinou součástí osvědčených čajových směsí (samostatně se příliš nepoužívá).

 

RECEPTÍK

Čajová směs proti pálení žáhy

hlavní složky – nať řebříčku, nať zeměžluče, nať lnice

vedlejší složky – nať máty, květ úročníku, list jitrocele, list vachty

Dvě lžíce čajové směsi zalijeme ½ litrem vroucí vody a necháme 15 minut přikryté vyluhovat. Pijeme dva až třikrát denně nalačno. Současně upravíme stravu a vyloučíme kyselinotvorné potraviny.

 

(O důležitosti hlavních a vedlejších složek při přípravě čajových směsí více v záložce PRAKTICKÉ RADY K POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÝCH ROSTLIN).

zdroj: Dugas Dionýz. Zdravý život s babiččinými bylinkami, Knižní expres s r. o., Ostrava, 2004.

 

Agrimonia eupatoria

ŘEPÍK LÉKAŘSKÝ

 

Tato bylinka patří mezi naše nejpopulárnější rostliny. Řepík je poměrně rozšířen ve volné přírodě. Rád se nenápadně schovává ve vysoké trávě nebo jiných porostech na otevřených slunných loukách a pasekách. Když vykvete žlutými květními stvoly, trochu podobnými zmenšenému jeteli, najednou vidíme, že je to docela pěkná rostlinka. Popularita řepíku je u nás tak vysoká, že ho občas prodávají i babičky na trhu. Jeho příbuznou pěstovanou rostlinou je řepík vonný (agrimonia procera), která má visící plody, na slunci příjemně voní a má podobné uplatnění.

SBĚR

Řepík je nejlepší sbírat hned, když začne kvést, dokud ještě nemá na květním okolíku nepříjemně lepkavá semena. Aby se nepoškodily kořeny, odřezáváme jen nadzemní část byliny a vždy jen na čistém, od cesty vzdáleném místě. Ještě tentýž den jej nařežeme, neboť rychle tvrdne, později už to jde hůře.

ÚČINKY

Řepík je prastarou léčivou rostlinou. (Středověký bylinkář Mattioli doporučoval na ostrý zrak bílé víno s namočeným řepíkem). Používá se vnitřně jako čaj, samostatně nebo s dalšími bylinkami, ale také vně jako odvar. Čaj z řepíku má stahující účinky a léčí všechny zažívací orgány – žaludek, žlučník, játra, pankreas (slinivku břišní), dvanácterník a střeva. Zastavuje průjmy, čistí žlučové cesty, pokud se užívá dlouhodobě, rozpouští žlučové kameny (dohromady s kopřivou a vachtou) i písek ve žlučníku a ledvinách. Pomáhá také při různých poruchách jater, při kloubových onemocněních zánětlivého původu, při výtoku u žen a posiluje obranyschopnost organismu.

Silnější odvar z řepíku je jako kloktadlo vůbec nejlepším lékem na přesílené i jinak nemocné hlasivky, proto se doporučuje zpěvákům, učitelům a řečníkům. Na unavené oči se přikládá silný odvar z listů. Teplé obklady z listů přikládáme na špatně se hojící rány.

ZÁVĚR

Řepík je při tolika dobrých vlastnostech úplně neškodný, můžeme ho pít i trvale a přidávat do denního čaje.

 

 

RECEPTÍK

Čajová směs na hlasivky

hlavní složky – nať řepíku, nať zběhovce, květ (list) slézu

vedlejší složky – list podbělu, nať plicníku, nať rozrazilu, kořen ibišku

Dvě lžíce směsi zalijeme ½ litrem vroucí vody a přikryté necháme 15 minut vyluhovat. Scezený čaj dáme do termosky a pijeme po troškách během celého dne.

(O důležitosti hlavních a vedlejších složek při přípravě čajových směsí více v záložce PRAKTICKÉ RADY K POUŽÍVÁNÍ LÉČIVÝCH ROSTLIN).

zdroj: Dugas Dionýz. Zdravý život s babiččinými bylinkami, Knižní expres s r. o., Ostrava, 2004.