Když přijdu, neví nikdo, kdo jsem a odkud přicházím.

Když odcházím, neví nikdo, kdo jsem byl a kam jdu.

Neexistuje NIC NEŽ ŽIVOT.

 

Víte to. Vždycky jste to věděli.

Aby jste také toto zapomenuté mohli POznat, musíte to PROŽÍT.

 

Musíte proŽÍT smrt, aby jste pochopili, že žádná smrt neexistuje.

Musíte proŽÍT smrt, aby jste pochopili, že NEEXISTUJE NIC NEŽ ŽIVOT.

 

Vy už jste to proŽILI.

Už mnohokrát jste zemřeli.

NEUMÍRÁTE POPRVÉ.

 

UŽ NIKDY NEUMÍRÁTE POPRVÉ.

Zemřeli jste už mockrát. Ano, Vy také, příteli.

A ŽIJETE.

 

Žijete?

 

Žijete, protože NEEXISTUJE NIC NEŽ ŽIVOT.

PROČ SE BOJÍTE SMRTI?

PROČ se bojíte SMRTI?

Protože se bojíte bolesti?

Protože se bojíte konce?

Protože se bojíte smutku?

Protože se bojíte a nevíte čeho...?

Protože NEVÍTE, co bude... bude-li něco...

 

DOTEĎ NEVÍTE, ODKUD JSTE PŘIŠLI.

DOTEĎ NEVÍTE, KAM PŮJDETE.

A většině lidí to, zdá se, nijak nevadí... dál si "žijí" své "životy"...

Proč se TEDY BOJÍTE SMRTI?

PROTOŽE O NÍ VŮBEC NIC NEVÍTE.

 

O SMRTI NEVÍTE VŮBEC NIC.

JEDINĚ PROTO SE JÍ MŮŽETE BÁT.

 

KDYBYSTE VĚDĚLI, CO JE SMRT, PAK BYSTE SE JÍ NIKDY NEMOHLI BÁT.

NEMOHLI, PROTOŽE BYSTE BYLI TAK ŠŤASTNÍ, TAK byste se SMÁLI a tak se TĚŠILI, ŽE BYSTE konečně POZNALI iluzi STRACHU.

KDYBYSTE VĚDĚLI, CO JE "SMRT", PAK BYSTE SE NEBÁLI ANI ŽÍT.

 

Pak byste se nebáli žít proto, že jednou "zemřete"...

Pak byste nežili ve strachu o své vlastní "přežití"...

 

SMRT v pojetí absolutního konce, smutku, lítosti, ztráty, utrpení či jiných negativních vibračních kvalit, prostě NEEXISTUJE. Nic takového není. Není to možné. Kdyby existoval absolutní konec existence (tedy ne jen ve vaší falešné iluzi), pak by jste se NIKDY opět NENARODILI. Tak jak je možné, že jste opět živí, tentokrát na naší živé planetě Zemi?

KDYBY EXISTOVALA JAKÁKOLI FORMA absolutního KONCE, PAK BY NEBYL MOŽNÝ ANI ŽIVOT.

 

Tedy jak je možné, že "umíráte" a opět žijete? Nebo si opravdu myslíte, že jste ještě nikdy nezemřeli?

ŽIVOT - tedy VY - JE ČISTÁ LÁSKA. ČISTÁ LÁSKA.

A TA JE RYZÍM SVĚTLEM, RADOSTÍ, POZITIVITOU, NEKONEČNOU, TVŮRČÍ SILOU.

TVŮRČÍ.

Vaše zrození na Zem bylo z vašeho pohledu smrtí tam, odkud jste přišli.

A žijete.

Zrození TVOŘÍ.

SMRT TVOŘÍ.

 

SMRT NENIČÍ.

SMRT TVOŘÍ.

 

Tedy ještě jednou: Čeho se člověk bojí v souvislosti se smrtí?

 

Toho, že NEVÍ.

Bojíte se své VLASTNÍ NEVĚDOMOSTI.

Bojíte se ŽÍT VE VĚDOMÉM STAVU A BOJÍTE SE ZEMŘÍT.

KDO BY VÁM TAKY ŘEKL, JAK TO OPRAVDU JE? Učitelé? Rodina? Kněží? Vaši nejbližší, kteří nevědí stejně, jako vy? Televize? Časopisy? Církev?

PROČPAK NENÍ V ZÁJMU CELÉHO LIDSTVA (a tedy všeho, co lidstvo koná) DOZVĚDĚT SE PRAVDU?

ODPOVĚĎ UŽ ZNÁTE, PŘÁTELÉ.

 

VY NEMÁTE ZNÁT PRAVDU.

TOŤ POLITIKA MOCNÝCH TOHOTO SVĚTA a TĚCH MOCNĚJŠÍCH MIMO NĚJ.

KDYBY JSTE TOTIŽ PRAVDU POZNALI, PAK BY JSTE BYLI skutečně ŠŤASTNÍ.

PAK BY JSTE NEPOTŘEBOVALI KE SVÉMU ŠŤASTNÉMU ŽIVOTU NIC, CO VÁM NABÍZÍ VNĚJŠÍ SVĚT a jeho systémy.

PAK BY JSTE NEPOTŘEBOVALI NIČÍM BÝT, NĚCO MÍT, NĚCO DĚLAT... ABY JSTE BYLI OPRAVDU ŠŤASTNÍ a abyste MĚLI VŠE, CO POTŘEBUJETE (co si myslíte, že potřebujete).

 

PAK BY JSTE BYLI OPRAVDU SVOBODNÍ.

 

PAK BY JSTE TOTIŽ KONEČNĚ POznali,

že

 VAŠE BYTÍ NENÍ NIČÍM PODMÍNĚNO.

že

SMRT ve vašem pojetí konce života NEEXISTUJE...

 

...že

...ŽIVOT JE VĚČNOU PROMĚNOU FORMY BYTÍ..

Přátelé,

přišli jste se na Zem rozpomenout mimo jiné také na to, že

 

SMRT JE POUHÁ ILUZE.

Falešná iluze konce (který neexistuje), konečnosti bytí, která vám nedá klidu.

Tuto falešnou iluzi jste si však vytvořili SAMI.

Žijete ve své falešné iluzi, že smrt je něco hrozného, že smrt je utrpením, neboť prý znamená konec. Konec všeho.

Konec VÁS SAMOTNÝCH.

?

NENÍ TO PRAVDA.

 

Také proto jste přišli na Zem, aby jste se na to rozpomenuli. Abyste to prožili a POznali.

Protože jste zemřeli už mnohokrát, nemusíte to prožít znovu, aby jste to poznali a uvěřili tomu.

 

Jsou mezi vámi ti, kteří se již rozpomenuli, že už nikdy neumírají poprvé.

A chcete-li se stále bavit o konci, pak budiž,

SMRT je radostným ukončením vaší inkarnace, tentokrát té pozemské.

Je radostným a očekávaným ukončením - vámi samotnými zvoleným - jedné inkarnace a počátkem té další.

Počátkem vašeho dalšího života.

Smrt je radostným odchodem z míst, kde už netoužíte přebývat dále. Máte splněno.

Toužíte zemřít a pokračovat v žití jinde.

NIKDO NEUMÍRÁ PROTI SVÉ VŮLI. NEJDE TO.

SMRT JE POUHÁ PŘEMĚNA BYTÍ.

 

SMRT JE PŘECHOD DO NOVÉ DIMENZE BYTÍ.

SMRT JE ZAČÁTEK, resp. pokračováním vašeho ŽIVOTA.

Jakým, o tom rozhodujete JEN VY SAMI.

 

ZEMŘELI JSTE UŽ MNOHOKRÁT.

VÍTE TO.

 

VAŠE HMOTNÉ TĚLO JE OBLEČENÍM, KTERÉ v okamžiku smrti ODLOŽÍTE, PROTOŽE PŘESTANE SLOUŽIT SVÉMU ÚČELU.

ODLOŽÍTE SVÉ HMOTNÉ TĚLO A JDETE DÁLE.

Ano, tedy v tomto pojetí můžeme mluvit o KONCI, chcete-li.

KONCI vaší SPOLUPRÁCE s hmotným tělem a KONCI vaší omezující potřeby hmotného těla.

Jeho odložení. Jeho nepotřebnosti. Ukončení jeho použití.

Je to lepší? Aspoň nějaký konec, říkáte si?

Jaký definitivní konec pro vás mělo ukončení vaší školní docházky nebo studií?

Nebyl to snad ZAČÁTEK vašeho dalšího - pokročilejšího a vědomějšího - bytí?

Nebylo to snad neuvěřitelná radost z KONCE A TĚŠENÍ SE na to, co bude DÁLE?

Netěšili jste se na to, co přijde, na nové možnosti, jež se vám právě otevřely současně se zavřením školních vrat?

 

NEBOJTE SE PRAVDY.

JE OSVOBOZUJÍCÍ.

 

Pro mnohé JE JEDNODUŠŠÍ NECHAT VĚCI TAK, JAK JSOU, JEN PROTO, ABY NEMUSELI PÁTRAT DÁL.

... aby NEMUSELI MĚNIT SVÉ NÁZORY.

... aby se NEMUSELI ZBAVIT TOHO, CO je TÍŽÍ, NEBOŤ TÍM BY ZTRATILI VŠECHNO, CO SI MYSLÍ, ŽE SKUTEČNĚ MAJÍ.

Pro mnohé je z různých důvodů "výhodnější" žít v představě, že smrtí všechno končí.

Pro mnohé je z různých důvodů přijatelnější připustit, že jednou bude absolutní KONEC.

 

PRO MNOHÉ Z VÁS JE MNOHEM POHODLNĚJŠÍ NEMYSLET NA SMRT, PROTOŽE KDYBYSTE NA NI MYSLELI, mohlo by vás jednou konečně napadnout, že vaší SMRTÍ NESKONČÍ VAŠE BYTÍ A "všechno bude pokračovat, všechno začne znova..." a VY SE BUDETE DÁLE A DÁLE muset POKOUŠET napravit to, CO SE VÁM NEDAŘÍ zvládat V TOMTO ŽIVOTĚ.

 

JE TO TAK.

 

VE VAŠEM ŽIVOTĚ VÁM ŘÍKAJÍ PŘESNÝ OPAK TOHO, CO JE PRAVDOU.

 

ŽE PRÝ SMRT JE HROZNÁ.

ŽE PRÝ SMRT JE SMUTEK NEJVYŠŠÍHO RAŽENÍ.

ŽE PRÝ SMRT NEPŘEBOLÍ.

ŽE PRÝ SMRT JE UTRPENÍ, ŽAL.

ŽE PRÝ SMRT JE ALESPOŇ VYSVOBOZENÍM, KDYŽ UŽ NIČÍM JINÝM...

ŽE PRÝ SMRTI JE LÉPE SE...

VYHNOUT.

Že prý je dobré o SMRTI příliš NEMLUVIT. NEMYSLET NA NI, ALESPOŇ NE PŘÍLIŠ ČASTO...

Že prý je "vhodné" SMRTI SE BÁT (jedině tak nezemřete...nebo snad zemřete "v klidu"?)

Že prý je důležité chodit za zemřelými na hřbitov, oplakávat je a tím svým bližním zemřelým velice škodit, znemožňovat jim návrat Domů a poutat je neustále k Zemi.

...že prý by se na vás zemřelí zlobili, kdybyste za nimi nechodili na "Dušičky", kdybyste jim neoprášili náhrobní kámen a neuronili alespoň jednu slzu...?

Nebo že by se něco stalo vám, kdybyste to nedělali?

KDO VÁM TO ŘÍKAL?

KDO VÁM TO ŘÍKAL?

KDE JSTE SE TO "UČILI"?

JAK TO, ŽE TO DĚLÁTE?

PROČ SI MYSLÍTE, ŽE TAK TO "MÁ BÝT"?

 

PROTOŽE TO ŘÍKAJÍ DRUZÍ?

PROTOŽE TO DĚLAJÍ DRUZÍ?

JEN PROTO JE TO PRAVDA?

ZAMYSLETE SE ZNOVU, přátelé.

Máte nejvyšší čas.

ČAS DOZVĚDĚT SE PRAVDU.

 

SMRT JE KRÁSNÁ.

SMRT JE čistá RADOST z čistého BYTÍ.

SMRT NEMÁ ŽÁDNÉ OBĚTI. SMRT NEBOLÍ a ani BOLEST BLIŽNÍCH NEEXISTUJE, NEBOŤ naše BLIŽNÍ NEMŮŽE BOLET RADOST a ŠTĚSTÍ TOHO, KDO UMÍRÁ.

SMRT JE OSLAVA ZVLÁDNUTÍ DALŠÍ JEDNÉ INKARNACE.

JE TO SLÁVA V NEBESÍCH. JE TO VELKOLEPÝ ZÁŽITEK.

SMRTI JE NEJLÉPE JÍT po celý ŽIVOT VSTŘÍC.

TAK, ABY KAŽDÝ ODCHÁZEL z této ZEMĚ SE SPLNĚNÝM POSLÁNÍM,

S PLNÝM VĚDOMÍM SEBE SAMÉHO,

s VĚDOMÍM TOHO, KAM JDE,

s VÍROU V DALŠÍ ŽIVOT

a ZDRÁV.

SVOU POZEMSKOU SMRT jste vždy považovali a navždy budete považovat za radostný odchod Domů... RADOSTNÝ, neboť před svou pozemskou inkarnací jste věděli, že své poslání na Zemi naplníte a radostně pak opustíte místo, kde jste vše naplánované zvládli a kde již nebudete toužit zůstat, neboť nebudete mít žádný důvod... (Skutečnost, že si člověk své poslání z Nebe nesplní, že se nerozpomene na svou podstatu a pozemský život NEprožije tak, jak si naplánoval, že promarní tuto jedinečnou a JEDINOU příležitost prožít svůj duchovní vzestup na Zemi, že prožije negativní život ovládaného člověka, je jen jeho vlastní volba. Jednoduše chybná volba, jejíž následky poněkud změní také okolnosti jeho smrti - změní si je sám tento člověk, mění je sám v každém okamžiku svého pozemského života!).

PŘED SVOU INKARNACÍ JSTE PROMYSLELI VŠECHNY DETAILY SVÉHO ŽIVOTA NA ZEMI, TEDY TAKÉ OKOLNOSTI, ZA KTERÝCH SE BUDETE CHTÍT VRÁTIT DOMŮ, tedy ZEMŘÍT.

PROTO JE tato přirozená poZemská SMRT VŽDY OČEKÁVANOU A RADOSTNOU UDÁLOSTÍ.

... pro všechny zúčastněné...

 

SMRT JE OSLAVA VAŠEHO BYTÍ A VYJÁDŘENÍM JEHO NEKONEČNOSTI.

SMRT JE VAŠÍM VYTOUŽENÝM NÁVRATEM DOMŮ.

Stále nevěříte, přátelé?

 

Pokud nemůžete uvěřit tomu, co čtete, MÁTE DALŠÍ MOŽNOST DOZVĚDĚT SE NEJPŘESNĚJŠÍ PRAVDU, PO JAKÉ PÁTRÁTE.

VAŠE DUŠE VÁM JI ŘEKNE.

VAŠE DUŠE JE TA, KTERÁ ZNÁ VŠECHNY VAŠE PODOBY, VŠECHNA VAŠE TĚLA, KTERÁ JSTE MĚLI OBLEČENÁ PŘI SVÝCH INKARNACÍCH.

VAŠE DUŠE VÁM POVÍ, JAK JSTE UMÍRALI A JAKÉ TO BYLO.

 

VAŠE DUŠE VÁM POVÍ, ODKUD PŘICHÁZÍTE.

VAŠE DUŠE VÁM POVÍ, KAM JDETE.

JSTE NEKONEČNÝM BYTÍM.

JSTE VŠÍM, CO EXISTUJE.

JAK BYSTE MOHLI ZANIKNOUT?

SMRT JE PŘEMĚNA VAŠÍ FORMY.

SMRT JE NEJKRÁSNĚJŠÍ PROŽITEK VAŠEHO BYTÍ.

 

TEN, KDO PRAVDU ZNÁ, SE ZE SMRTI RADUJE, NEBOŤ SE POKAŽDÉ VRACÍ DOMŮ.

 

Kdo by se nechtěl vrátit DOMŮ...

Tak pojďte, přátelé, pojďte se s námi v následujících pojednáních (podzáložky, které se vám rozklikly na této záložce) rozpomenout, jak to tedy OPRAVDU JE.

 

Váš nekonečný ŽIVOT